Corytophanes hernandezi Wiegmann, 1831

rozšíření C. hernandezi	Corytophanes hernandezi - samec 1.
Corytophanes hernandezi - samec 2.	Corytophanes hernandezi - líhnutí
Corytophanes hernandezi - měsíční mládě

Doporučuji literaturu :

C.hernandezi tvoří společně s druhy C.cristatus  a  C.percarinatus  rod Corytophanes čeledi Corytophanidae . Všechny tři známé druhy jsou neobyčejně bizardní  a po všech stránkách zajímaví  stromoví  leguáni. Nejznámější je u nás C.cristatus který je do Evropy občas dovážen obchodníky. V areálu svého rozšíření ( viz mapka ) obývá převážné sušší keřovitý podrost opadavých středoamerických pralesů. Vyskytuje se až do nadmořské výšky 1300 m. Nejtypičtějším znakem pro tento druh jsou trnovité výrustky nad ušními bubínky a pevná  přilba na hlavě  vyztužená kostí . Podle literatury dorůstá velikosti kolem 10 cm ( v těle ), samec chovaný v ZOO Tuxla Gutiereez v roce 1996 však měl určitě kolem 14 cm. Osobně jsem měl štěstí chovat trio těchto ještěrů v letech 1996 až 1998. V březnu 1996 jsem získal mladého samce o velikosti 8,3 + 20,2 cm ( tělo + ocas) a dvě starší samice velké 8,4 + 19,8 cm a 9,7 + 24,2 cm.
V teráriu se chovali od počátku velice klidně. Velice ochotně přijímali jakýkoliv předkládaný krmný hmyz všech vývojových stadií. Příjemným zjištěním bylo když se u obou samic koncem dubna 1996 objevily známky gravidity.Vzhledem k tomu že ke snášení vajec došlo po 9 a 11 týdnech po importu, dá se těžko odhadnout zda byly samice odpářeny z přírody nebo zda došlo
k páření v teráriu po dovozu. Bohužel však první samice i přes různé nabídnuté možnosti ke snášení, pět vajec volně “pohodila“ po teráriu a nechala je tak na pospas krmnému hmyzu, který je přirozeně našel dříve než já a většinu vážně narušil. Napomohl mi tím však ke zjištění že vajíčka byla snesena až v poměrně vysokém stupni vývoje. Nevím zda se jednalo o přenošení či
o normální jev , ale nejbližší příbuzný, C.percarinatus je jako jediný bazilišek údajně živorodý.
V obou otevřených vejcích byla již embrya o délce asi dvou cm o průměru hlavy 5 mm s již znatelnýma očima. Velikost vajec byla přibližně 23 x 14 mm. V průběhu inkubace odumřela i další dvě méně poškozená vajíčka a téměř k cíli se doinkubovalo pouze páté vajíčko. Ani tomu však nebylo souzeno spatřit světlo světa a uhynulo při líhnutí . Doba inkubace tím byla 74 dní při teplotě 26 stupňů celsia. K dovršení neúspěchu jsem přišel o první samici když jsem ji po snášení přemístil k ročnímu, stejně velkému mláděti C.cristatus . Do té doby velice klidný jedinec se ukázal jako vyspělý samec nerespektující mezidruhové tabu. Následující den jsem ho našel jak se snaží pářit s již téměř mrtvou samicí. V té době se však naštěstí již rýsovala naděje na líhnutí snůšky od druhé samice, která 18.5. vzorně zahrabala rovněž pět vajec do květináče s kokosovým substrátem. I když snesená vejce byla o něco menší,cca 21 x 12 mm, vylíhlo de během 24. a 25.7. všech pět mláďat. Žloutkové váčky měla všechna plně vstřebané a do hodiny se svlékala
v podobě drobných, jednotlivě opadávajících šupinek. Do 24 hodin začala jevit zájem o nabízenou potravu. Tak jako dospělí i mláďata přijímala veškerý nabízený hmyz a zpočátku se velice perspektivně vyvíjela. U mláďat C.hernandezi je velice zajímavý obranný reflex v podobě doširoka roztažených všech končetin a ocasem zvednutým až za hlavu. V této poloze i spávají a často setrvávají i během dne. Podobně jako i u C.cristatus však mláďata rostla velice pomalu a asi
po třech měsících se začaly projevovat vývojové poruchy a dospělosti se nedožilo žádné .

HOME